Systemická psychoterapie, poradenství a krizová intervence

Co je systemická psychoterapie a poradenství?

Systemická terapie a poradenství jsou určeny pro každého člověka, v jehož životě se objevily starosti a trápení, která jsou pro něj příliš vyčerpávající či neúnosná, a chtěl by svoji situaci zlepšit. V psychoterapii obecně se člověk učí otevřenosti, dovednosti vnímat sebe i druhé, a projevovat se tak, aby se mezi druhými uplatnil a zároveň mohl zažívat radost z toho, kým je. Systemickou terapii a poradenství lze popsat jako pomoc komunikací a její podstatou je dialog sytemického terapeuta (dále jen „terapeuta“) s klientem. V tomto dialogu terapeut podněcuje klienta k novým způsobům uvažování o problémech a k novým formám komunikace. Terapeut vždy zachovává respekt k individualitě klienta, jeho osobnosti, zkušenostem a schopnostem.
V dialogu, resp. rozhovoru klient objevuje nové pohledy na sebe, svůj život, dochází k novým poznáním a nalézá nová řešení životních situací. Setkání pomáhají klientovi uvědomit si jeho problémy v nových souvislostech, vidět situace novým způsobem, nabízí možnost podívat se hlouběji ke kořenům vlastního myšlení, cítění a chování.
Terapeut je odborníkem na vedení rozhovoru, který je klientovi užitečný. Průběh, obsah a cíle terapeuticko-poradenských setkávání si klient s terapeutem vždy společně dojednávají tak, aby pomoc byla ušita klientovi přesně na míru a aby byl klient s výsledky spokojen. Terapeut je připraven člověku nejen naslouchat, ale i být průvodcem a společníkem při hledání možností a řešení, které je nejlepší pro toho konkrétního člověka.
Do psychoterapie nejčastěji přicházejí lidé, kteří se dostali do nepříznivé osobní situace a chtějí ve svém životě něco změnit. Nejčastěji lidi do psychoterapie přivádí:
  • osobní, partnerské, rodinné a pracovní otázky či nesnáze,
  • krize a náročné životní situace (rozvod, úmrtí blízkého člověka, ztráta nebo změna zaměstnání, krize smyslu života, domácí násilí apod.),
  • pocity prázdnoty, sníženého sebevědomí, vnitřní nepohody, pocitu neuspokojivého života apod.
  • úzkostné stavy, depresivních stavy, psychotické a neurotické poruchy, poruchy osobnosti, poruchy příjmu potravy, závislosti apod.
  • potřeba sebepoznání a rozvoje osobnosti aj.
Ukazuje se zároveň, že prospěch ze systemické psychoterapie může mít každý. Je to něco, co si zasloužíme všichni, protože psychoterapie podporuje náš rozvoj, naši tvořivost, naši schopnosti žít život, se kterým a ve kterém se cítíme být spokojení.

Co je krizová intervence?

Krize je stav vyvolaný náhlou, vysoce stresující situací, s níž se postižený nedokáže vyrovnat. Krizi vyvolává nejčastěji ztráta blízké osoby (rozvodem, rozchodem, úmrtím), ztráta zaměstnání nebo zhoršení společenského postavení, ohrožení zdraví (např. úrazem, vážnou nemocí) apod. Krize může být vyvolána i událostmi, které si člověk přál (sňatek, povýšení v práci, narození dítěte, přestěhování do ciziny). Každý člověk je jinak citlivý, někteří lidé zvládnou sami velké rány osudu, jiní potřebují pomoc i při menších krizových situacích (např. hádka s partnerem, příchod nového kolegy do práce apod.). Nikdo, ani odborník, nemůže tedy nikomu předepisovat, kdy má člověk na krizi nárok a kdy ne.
Krizová intervence je odborná metoda pomoci klientovi v situaci, kterou osobně prožívá jako zátěžovou, nepříznivou, ohrožující. Snaží se minimalizovat pocity ohrožení klienta, objevit a posílit jeho schopnost vyrovnat se se zátěží tak, aby krize vyústila v jeho osobnostní růst a integritu a aby se předešlo negativním následkům a chronifikaci krize. Krizová intervence je speciální dovednost, k jejímuž zvládnutí je třeba projít výcvikem. Krizová intervence probíhá formou specificky vedených konzultací odborníka s klientem a trvá po dobu cca 6 ti týdnů.
Objednat se můžete níže, nebo na e-mailu irenakulhankova@email.cz a na telefonu +420 739 018 281.

Vaše jméno

Váš email

Váš telefon (chcete-li jej uvést)

Váš vzkaz (který čas preferujete, s čím Vám mohu pomoci apod.)

Jaký je rozdíl mezi psychologem, psychoterapeutem a psychiatrem?

Psychiatr je odborník, který vystudoval medicínu a dosáhl atestace v oboru psychiatrie. Psychiatr může stanovit diagnózu a předepsat léky. Většinou pracuje na pojišťovnu (buď ve zdravotnickém zařízení, nebo soukromé praxi). Pokud má psychiatr zároveň psychoterapeutický výcvik, může vykonávat k diagnostice také psychoterapii. Někdy se mě lidé ptají, jestli poznají odborníka podle titulu. Samozřejmě, že titul sám o sobě nemůže zaručit kvalitně odvedenou práci, ale je dobrým orientačním kritériem.
Psycholog je odborník, který vystudoval pětiletý akreditovaný studijní program psychologie (jednooborově nebo v kombinaci s jiným humanitním oborem). Poskytuje psychologické poradenství nebo psychodiagnostiku (pracuje se standardizovanými psychologickými testy). Pokud se rozhodne pracovat ve zdravotnictví, zahájí pětiletou předatestační přípravu a po složení atestace se stane klinickým psychologem a může své služby vykazovat pojišťovně, pokud s ním tato uzavře smlouvu.
Psychoterapeut je odborník, který poskytuje psychoterapii v oblasti zdravotnictví anebo mimo ně. Již delší dobu se sami odborníci nemohou shodnout, kdo a kde může psychoterapii poskytovat. Jedna skupina tvrdí, že psychoterapie má své místo pouze ve zdravotnictví (a tedy každý člověk, který je pro psychoterapii indikován, musí mít psychiatrickou diagnózu, která zůstává jako záznam v jeho lékařské dokumentaci). Druhá skupina, ke které patřím i já, zastává názor, že psychoterapie má své místo i mimo zdravotnictví a pro její indikaci není třeba člověka stigmatizovat diagnózou. Naopak, spousta lidí využívá procesu psychoterapie i jako prevence psychických potíží. Stanovisko Evropské asociace psychoterapeutů zní takto: psychoterapeutem se stává a psychoterapii může vykonávat ten, kdo absolvoval kompletní výcvik v psychoterapii, který sestává z teoretického vzdělávání, sebezkušenostní části a praxe pod supervizí. Celkový počet hodin vzdělávání v psychoterapii nesmí být menší než 320 hodin a vzdělávání musí být rozloženo nejméně do 7 let. Psychoterapeutem tedy může být psycholog, ale i psychiatr a stejně tak se psychoterapeutem může stát i člověk se zcela jiným vzděláním, např. sociální práce, speciální pedagogika, pokud absolvuje několikaletý psychoterapeutický výcvik.