Žebříček hodnot se v každém z nás sestavuje již od raných let. Formuje jej při výchově rodina, posléze spolužáci, přátelé a společnost jako celek, která nás prostřednictvím médií a veřejného mínění seznamuje den co den s tím, co je uznávané, co je ceněné a naopak co je označováno za negativní. Každá společnost má svůj hodnotový ideál, který se mění podmínkami života společnosti, dobou, historií. V dobách hladomoru a chudoby byla obdivována tělesná plnost a prodávány přípravky pro zvýšení tělesné váhy, neb plné tvary symbolizovaly dostatek, blahobyt a plodnost. V současné době západní společnost žije v přebytku a materialismu, kde se tedy původní hodnoty jako např. zdraví či duchovní hodnoty dostávají do pozadí a společenský obraz úspěchu a ideálu je zaměňován s obrazem štíhlosti, krásy, bohatství a úspěchu v ceněných oblastech. Dosahování tohoto vnějšího ideálu sebou však často nese zanedbání vnitřního života a nedocenění hodnot, které jsou zdánlivě pod povrchem: charakterní vlastnosti, smysl životního konání, duchovní rozměr života, úcta a vztah k přírodě a pokora k životu celkově. Často je to právě životní tragédie, krize či setkání se se ztrátou, smrtí či bolestí, které nás dovede potřebě obrátit svou pozornost s věcem nehmatatelným, nevyčíslitelným a nezhodnotitelným povrchní mírou…