Dopady rozvodu na dítě

Rozvodovost dosahuje v ČR (a nejen tam) obrovských čísel a stala se součástí naší společnosti. Již není zavrhovaná tak jako dříve, rozvést se není de facto „nic zvláštního“. A přesto jde o fenomén, který dětem z rozvedeného páru navždy změní život, a ať už proběhne jakkoli, vždy se na jejich životech nějakým způsobem odrazí. Největším kamenem úrazu je, že se rozvádí (z logiky věci) lidé, kteří se v něčem neshodují, nemohou spolu žít, anebo spolu začnou bojovat. V tom je těžiště největších potíží jejich dětí. Dítě se většinou snaží být loajální s oběma rodiči, a pokud jsou rodiče v konfliktu, nebo na sebe mají negativní názor, dítě se ocitá ve velkém vnitřním konfliktu, ke komu se přiklonit, kdo je „dobrý“ a kdo je „špatný“. To samo o sobě deformuje zdravý psychický a sociální vývoj dítěte. Pokud nejde o velké spory a rodiče jsou schopni se i nadále dobře domlouvat, předávat si informace, mluvit jeden o druhém s respektem a úctou, potom má dítě šanci jejich rozchod (rozvod) zdravě unést. Samozřejmě za podpory jich obou, za dostatečných styků s oběma rodiči apod. Začne-li ale boj o dítě a o to, kdo je lepším rodičem a koho má mít dítě radši, podepisují tím rodiče dítěti ortel trápení pro další život. Denně se setkávám s dospělými, kteří zažili rozvod rodičů a do dospělých let je to pro ně bolestné téma, téma ovlivňující jejich budoucí vztahy a život. Vždy je tedy třeba v první řadě přemýšlet o potřebách dítěte, o případné odborné pomoci pro dítě, o tom, co jeden i druhý z rodičů mají dělat, aby se pro dítě stal rozvod snesitelným a dítě se na něj mohlo dobře adaptovat.